Po těch letech venkovních koček jsem se dočkala. Máme doma už roční Bellu. Britskou modrou kočičku. Už jsem o ní v jednom článku kdysi dávno psala. Teď už má rok, takže nám povyrostla. Líbí se mi, že si s námi neustále hraje. Jen teď vyskočí téměř kdekoliv, takže je těžké ji nějak uhlídat. Když nejsme doma, stejně nám prošmejdí úplně všechno.
A nejvíc miluju její mazlivou náladu, kdy se o mě otírá jak jen může, abych ji pohladila. Taky to, jak ona miluje krabice. Jednou měla jednu velkou, kterou jsme jí obrátili vzhůru nohama a udělali tam díru. Používala to jako skrýš, když jsem si s ní hrála na honěnou. A jednou zase byla jedna malá krabička na okně. Belle se asi hodně líbila, když si na ni vlezla. Vypadala celkem komicky. Mám tu fotku, co myslíte?

Když jsme to viděli, dali jsme jí trochu větší krabici na okno, kde lehávala celkem často.
Miluju kočky.






Ta fotka mi úplně připomíná Maru kočku (Maru and the box). Nejen, že je to moje jmenovkyně, navíc si bombasticky hraje s krabicemi všech velikostí... Když chytne sestřinu kočku mazlivá (v 6:45 ráno) je taky úžasná a miloučká, jinak je to ale hyperaktivní potvora... Jen minimálně ji mazlivá chytne i když mám náladu já a to mi to ňuchání zpříjemňuje drápáním po nohách, rukou u obličeji... Ale jinak taky miluju kočky