
Zdravím vás, vážení. Jop, dlouho jsem tu nebyla. Proč? Nevím. Poslední dobou mám pořád co dělat. To víte, v pondělí jdu do sboru a mezitím víceméně odpočívám. V úterý jsou taneční, po nich sezení v hospodě a pozdní příjezd domů. Baví mě poznávat nové tváře a užívám si to tam. Středa bývá klidnější. Ovšem ve čtvrtek a pátek mám každý večer taneční - balet na zušce, takže jaksi není čas. No a i když mám víkend třeba volný, to se nikdy nic neudělá, když člověk nemusí. To jsou ty dobré zprávy. Že se mám fajn, užívám si mého středoškolského života a nestěžuju si. Na každý den se těším a snažím se, aby byl něčím zajímavý.
Zato mám jednu fakt dost špatnou zprávu. Můj notebook se pokazil, takže teď navštěvuji domácí počítač, na kterém nemám své fotky a soubory. Je to skličující, ale co mám dělat. Taky proto jsem se tu dlouho neozývala. Fotky ani obrázky tu sem dát nemůžu, takže jaksi no... Není co psát. Kromě deníčku.
Zjistila jsem, že chození do školy a dělání něčeho je strašně důležité. Dřív jsem měla období, kdy jsem záviděla babičce důchod, protože nikam nemusí a dělá si co chce. Zjistila jsem ale, že to bych se z toho brzo zbláznila. Musím něco dělat, ať už zprvu nechtěně. Navíc, život je krátký na to, abychom ho jen tak promrhali sezením u počítače nebo prostě hleděním do blba.
Mé hlody tady po sobě ani číst nebudu. Nevím, co v tom najdete smysluplného. Jen jsem vám chtěla říct, že se snažím užívat si života, což vám vřele doporučuji, a že mám rozbytý notebook, díky čemuž se teď dostávám k internetu méně často a vůbec mi to nevadí. No trochu. Tak se mějte.






Mně takhle odešla k notebooku nabíječka... Stojí docela dost, takže jsem už měsíc a půl odkázaná na PC a je to peklo... Přesně jak píšeš, také mám všechny fotky samozřejmě v ntb...