Červenec 2012

Hledám kešky

31. července 2012 v 21:07 | Hanka Rose |  Můj deníček

Byli jsme u dědy a ten nám ukázal kešky. S ním jsme se vydali najít celkem dvě. První kešku jsem našla já! Byl to velký kýbl, takže nebylo zrovna těžké ho objevit. Druhou kešku jsme objevili u Mohyly Míru, kam jsme se jeli podívat. Tato krabička byla mnohem menší, ale opět jsem ji objevila já. Měla jsem z toho ohromnou radost. Po příjezdu domů jsme se šly podívat se sestrou a kamarádkou tady poblíž, ale kešku jsme nenašly. Dnes jsme byly úspěšnější a další kešku jsme objevily! Opět jsem byla plná nadšení, protože po dlouhé cestě na sluníčku jsem zrovna dvakrát nadšená nebyla. Tak kde budeme hledat příště? Že by znovu tam, kde jsme zklamaly?


Skončila jsem s další posedlostí

20. července 2012 v 23:20 | Hanka Rose |  Můj deníček
Ještě nedávno to byla Vampýrská Akademie. Její konec ale nebyl tak velkolepý, jak měl být. Byl narušek seriálem. Ano, tentokrát to nebyla knížka, ale seriál. The Vampire Diaries. Píšu to anglicky, protože jsem je sledovala anglicky. Většinou jen jednu epizodu denně, ale někdy jsem jich stihla naopak pět. Takže tak. A jak díly letěly, brzo to byla už třetí série a dnes její poslední díl. Dobře, tři poslední díly. To už se nedalo. Většinou jsem si je pouštěla až pozdě večer, takže jsem se od toho musela odtrhnout už po jednom dílu, protože jsem musela jít spát.

Nevěřím tomu, že jsem to vyfotila

15. července 2012 v 22:22 | Hanka Rose |  Fotky mé výroby
Zdravím vás! Včera jsem fotila duhu, to víte. Chvíli potom jsem ještě fotila nebe na druhé straně. Stmívalo se a bylo to nádherné! Fotky se povedly, ale jedna... jedna byla úplně jiná. Nevím, jestli se foťák zbláznil nebo chtěl dokázat něco víc, ale vyfotil tohle. Musím se tím pochlubit. Je to... Já nevím, jaké to je, ale dělá to na mne dojem. Co tomu říkáte?


Upřímně, foťák si ze mne asi fakt dělal srandu. To nebe nebylo tak moc červené, ale tohle se mi prostě líbí.

Zachytila jsem něco barevného

14. července 2012 v 21:04 | Hanka Rose |  Fotky mé výroby
Celý den jen sedím u notebooku, sleduju seriály, chatuju s přáteli nebo hraju stolní hry. Ano, tak trávím většinu času o prázdninách, když není pěkné počasí. Jako dnes. Celý den je venku pochmurno, chvíli prší, chvíli ne. Prostě se nedá nic dělat. A když se jednou podívám z okna, vidím zataženo, všude tmavo, ale něco na tom bylo zajímavého. Až po chvíli jsem si všimla duhy, která se rozpínala z jedné strany na druhou, ale byla vidět celá. Začala jsem hledat foťák, ale nemohla jsem ho najít! Hurá, byl pod polštářem. Otevřela jsem okno nehledě na to, že venku nejsou zrovna letní teploty, a fotila. Štvalo mě, že se mi do foťáku nevlezla celá. Nevadí, to nějak dám! Vylezla jsem do podkroví, ale ani odtud to nebylo lepší. No a na střechu se mi lézt nechtělo, i když věřím, že to bych ji už celou měla.


Máme doma přírůstek!

11. července 2012 v 23:41 | Hanka Rose |  Můj deníček
Nebojte, nic se nám tu nenarodilo. Z toho už jsme vyrostli. Ovšem už něco přes měsíc tu máme jedno malé chlupaté stvoření jménem Bella. Mluvím o naší britské modré kočičce, respektive koťátku. Je úžasná! A proč se jmenuje Bella? Víte, jak jsem před dvěma roky byla posedlá Twilightem? Dala jsem to přečíst mamce a ta chtěla, aby se tak jmenovalo naše koťátko. Teď jsem samozřejmě nesouhlasila, protože tenkrát jsem to milovala, ale teď to jaksi skoro nesnáším. No vlastně to jednoduše nesnáším. Ovšem nenašla jsem žádné vhodnější jméno, takže to je Bella. Už jsem si na to zvykla, takže mi to ani nepřijde. Zajímavé ale bude, až bude premiéra posledního dílu Breaking Dawn, protože to si nenechám ujít a Bella mi bude připomínat naši kočku a bude to prostě divné. Nevadí. Teď to neřeším.

Ale zpět k našemu koťátku. Za ten měsíc hodně povyrostla. V jednu chvíli je strašně miloučká. Mazlí se, vrní... A brzo potom létá tam a zpátky šílenou rychlostí. Zvykli jsme si na to. Občas si s ní i hraju. No vlastně neustále si s ní hraju. Musím si to užít, dokud je ještě kotě. Nejvíc se mi líbí, když se jí někam schovám a ona vmžiku dorazí za mnou. Pak létám po bytě s ní. Jsem trošičku magor, já vím.


© Hanka Rose 2010 - 2014