Hm, už jsem si na nové škole docela zvykla. I to ranní dojíždění vlakem už tak nějak zvládám. Nepřijde mi to neobvyklé, jako předtím. Jsem ráda, že i přes novou školu, nové lidi kolem sebe, stíhám výdat mou Linnie! (BFF) Jsem zvědavá, jak dlouho nám to vydrží. Naštěstí se pravidelně potkáváme na ZUŠce třikrát za týden a i ten facebook je docela užitečný. Co se týče bývalých spolužáků, už je to horší. S některými si ráda pokecám, ale i tak je to většinou o školách. Řešíme, co je kde lepší a jak se nám daří. Jiné jen s radostí pozdravím a některé nezdravím vůbec. On mi vlastně nikdo nepadl tak do oka, že bych s ním musela trávit každý den, takže je jasné, že teď to nemůže být lepší.
Už se docela těším na nějaký třídní sraz. Jo, některé potkávám ve vlaku a tak, ale nejsou to všichni. Bude zajímavé je zase vidět. Avšak obávám se, že to bude jen na nějaké kalbě nebo tak, a to já zrovna moc nemusím.
A ještě jsem zvědavá, jak se vyvine tato třída. Ta nová. Někteří lidi jsou velice zajímaví a doufám, že je poznám víc, u některých mi ale asi nebude vadit, když se s nimi budu jen zdravit.
Ještě si teď zvykám na dospěláckou společnost. Ano, už jako malá jsem strašně ráda seděla s návštěvou v obyváku a poslouchala, jak moji rodiče s nimi diskutují. Tak jsem zvědavá, jaké to bude teď. Chodím totiž do dospěláckého sboru. Jediná stejně stará je tam moje BFF a ještě tam chodí jedna od nás ze školy o dva roky starší. Ta tam ale není pravidelně. Jinak samí dospělí! Docela sranda. Poznávám, že ani oni nejsou takoví, jak by si třeba člověk mohl myslet.
Co vy? Už jste zvykli říkat, že jste zase o ročník výš nebo se vám to plete?






Tak hodně štěstí do budoucna, snad to všechno zvládneš:)