Shiiiine ooon meeeee (zpívá)
Už to nemusíš zpívat, už to máme za sebou!
To je pravda, to je pravda... (šeptem)
Nešeptej, nebo začnu taky...
Už hodně dlouho to máme za sebou. Kolik to je? Uhm...
Červen... šestnáctý! :D
A jo vlastně, na Prázdninách jsou za dveřmi... Prázdninách za dveřmi... jak se to takhle dá říct?
Nevím, tak dobrá v češtině nejsem...
Ani já ne. Tak to necháme plavat a... co budem řešit teď?
Minulost, přítomnost či budoucnost? Vyber si...
Ententýky dva špalíky čert vyletěl z elektriky! (začne rozpočítávat)
No tak co ti vyšlo? Tobě to trvá...
Ts! Tak si to rozpočítej sama!
To byl tvůj nápad s tím rozpočítáváním!
Tak nerozpočítávej a prostě něco vyber!
(začíná se smát) Dobře, něco teda vyberu... počkej... už to bude... ehm, no... Já nevím! To je moc důležité rozhodnutí! Už jako malá jsem si nikdy nedokázala vybrat...
To je jedno, beztak to moc lidí číst nebude... (prohlásí sebevědomě :P)
U mě jo! (další sebvědomá osoba) Jsem totiž v AK... Ale stejně si myslím, že je nejdůležitejší nadpis.
(ve chvíli, kdy Rose zmíní AK se zhluboka nadechne a snaží se ovládnout, aby po ní neskočila a něco jí neudělala) Nevytahuj se, jo?!
To tys začala s tím, že to nikdo číst nebude... Já se o tom zmiňovat nechtěla.
Blahblahblah. To bylo jenom tak abych tě popohnala s tím vybíráním, jakože je to jedno.
(v této části se ke mně Rose naklonila: "Obávám se, že se k těm náramkům nedostaneme.")
Tak třeba přítomnost, no. (usměje se)
No počkej, to tam ale nemůžeme napsat o těch náramcích! (podívá se smutně na Linn)
A o čem jiném chceš psát? Takhle jsem na ně čtenáře přichystala.
Jak přichystala?
No jak jsem tam napsala část našeho rozhovoru mimo tento rozhovor...
Eh?
Jenom jestli to nebude čtenáře mást...
Počkej, jak jsi to myslela? ... Jo aha! Ale to máš jedno, to stejně nikdo nebude číst...
A od toho "Jak přichystala?" to dáme šedě, ne?
Co? Zase šedě? To už je víc rozhovorů najednou! Myslíš, že to čtenáři pochopí?
Kde je černý rohovor?! Ten hlavní!
Začneme od začátku, protože ke každému rozhovoru začínáme další rozhovor a to už by to tady hrálo během půl minuty všemi barvami duhy...
Vítejte u našeho společného článku.
Máme v plánu napsat něco o našich náramcích... Začni, Linnie!
(zatímco vymýšlím odpověď, Rose mne upozorní na pití, co mám položené vedle netbooku)
Napíšeme to zelenou, ne? Žlutá by u mě nešla přečíst...
... Počkej, světle zelenou?
Jo, já ji mám ráda. Je taková... příjemná. (dopíše a napije se z pití, na které ji Rose světle zeleně upozornila)
Moment (nemůže tam být zase počkej, musím využívat slovní zásobu), nemá být tohle zase jinou barvou, protože to se nevztahuje k hlavnímu textu?
... (zamyslí se) Fialová! (vykřikne a spokojeně text obarví)
Achjo, to nemá konce! Kde je původní černá/bílá barva?!
Myslím, že je načase skončit. K náramkům jsme se nedostaly, za to teď čtenáři vědí, že nejsme schopné plynule sledovat vlastní myšlenkové pochody.
Tak příště...
Mějte se :)
Ahojte ;)
Už jsem na to přišla! Nesmíme u psaní mluvit!





