Je Savo žralina? (ozve se Luc - to jest Linnina mladší sestra)
(výbuch smíchu)
Žíravina!
(dál se směje u počítače a pokouší se přitom kreslit podobiznu sebe a Rose)
Nemám náhodou větší hlavu než ty?
(zahledí se na své veledílo) Nemáš! (prohlásí po chvíli a začne hlavu zmenšovat)
Vypadáme jak lízátka.
Blah blah blah.
Podívej, Bony vrní! (strká nám Luc kocoura pod nos)
Dej to pryč, tvoříme.
Stejně vypadáte divně. (podotkne Lucy a zmizí)

... Stoleček! Ne, neposouvej to křeslo! Oddělej rádio na postel, odsuň ten stoleček, nechej to křeslo na pokoji!
Jaké křeslo? To není křeslo! To je gauč!
To je úplně jedno, prostě to neposouvej!
Ale jak mám jinak vysunout tu postel?
Vždyť ti to říkám celou dobu!
(marně se snaží rozložit postel, přece jen jí stojí v cestě ten stolek a gauč, právě naopak, spíš se zasouvá i s postelí)
(vstane a jde za Linn, aby ji vyprostila z pod postele) Dívej, to rádio dáš sem, ty dráty odsuneš, stolek posuneme sem a křeslo, teda gauč necháš být!
To je zbytečně moc práce!
Tak si pak nestěžuj, že si nemůžeš lehnout!
... Já si stěžovala?
OMG.
hih
Co teď?
(pokrčí rameny) Já nevím. Pojďme si něco nakreslit. (vstane z postele a zamíří zpátky do křesla)
Já se z tebe fakt zblázním, nechci nic kreslit! Štveme se tu s postelí a ty si nakonec stejně sedneš do křesla, je to normální?!!
Neni.
No aspoň, že to přiznáš. Tak si to teď ukliď.
... ... Tak to si tam raději půjdu lehnout. Na tu půl hodinku to bude dobré.
Jou. Přibližně takhle vypadají naše obvyklé debaty v obvyklé dny. Nechtějte znát ty neobvyklé ^^
Vaše jak lízátka vypadající







Jééé ...
Jste úžasná lízátka ... 