
No jo, chci sem něco napsat, ale co? Za poslední dobu se toho moc neděje. Jen chodím do školy, kde se o přestávkách procházím s Linn na chodbě. No taky jsme dneska psali vstupní test z češtiny, ale byl strašně jednoduchý (ne že bych se chtěla chlubit, i ostatním připadal lehký). Jo a taky jsem nachlazená. Ach jo. Chvilkama mě bolí hlava, tak jsem dneska nešla do tanečního, protože tam bych se asi úplně zmrzačila.
Aspoň jsem se dneska stavila u Linn. Asi dvě a půl hodiny jsme kecaly. Taky jsme se dívaly na fotky z lyžáku ze sedmičky. Jak všichni byli malí! Taky jsme se nasmály nad fotkama, jak jsme hráli takové ty lyžákovské hry :D
A stále mě popadá ta myšlenka, jak jsme nastupovali do šesté třídy. Říkala jsem si, že jsme moc malí na to, abychom byli na druhém stupni, a hle? My už jsme v devítce! Teď už si tuplem říkám, že MY rozhodně deváťáci nejsme! Deváťáci přece mají být ty velké děcka, co jsem se jich vždycky bála a vzbuzovali ve mně respekt - teda hlavně kluci. A teď? To jsou přece jen mí malí spolužáci!
Stále tomu nevěřím. Ano, už si zvykám na to, že jsem v devítce, ale stále je divné, že takový Sláma patří do devítky! Nebo třeba Jonáš... Nemůžu tomu uvěřit. Nejde mi to do hlavy. Nepasuje to! Ne a ne a ne!
Tak... Třeba si časem zvyknu. No určitě si zvyknu...







Já si též před rokem v devítce říkala, že jsme jako děcka, že to není možné...
A teď jsem v prváku a zas si říkám, že jsme třída celkem ještě děcek a jak koukám na čtvrťáky maturanty, tak to jsou tedy dospěláci, kterým bych hned řekla, ať jdou do práce... Jaký budu mít názor na mou novou třídu za 4 roky ještě nevím, možná je stále budu vidět jako děcka... 